Říjen 2012

fráze

16. října 2012 v 23:06
Jakou nejhorší větu můžete slyšet od kamaráda?

a pak bum..

10. října 2012 v 23:37 Psaný exhibicionismus II.
Jsem šťastná, jsem spokojená, všechno je fajn..
O polední pauze se vidím s T., poté jdu na svůj velice záživný odpolední seminář, poté do práce a nakonec se zase vidím s T...
Za jak dlouho se vám dokáže vzdálit jeden člověk?
Jo, ten pocit jedinečnosti.. který spadne po tom, co vam omylem ukaze zpravy na fb. haha:)
Ten pocit 'změny', který zmizí asi tak hodinu po pocitu jedinečnosti při příležitosti povídání o tom, jak byla jedna slečna (která mě společně s T. uvrhla na pár měsíců do stavu nepěkného) čilá, ale "nejvíc na hovno je, že s ní ani nespal"..
to nechceš...

"Muž chce být první láskou ženy, žena poslední láskou muže."

ach, Romeo, proč jsi jen Romeo ?


změny

7. října 2012 v 23:52 Psaný exhibicionismus II.
jebe mě, když musím psát z opery, protože ve chromu nejdou zmenšovat videa, takže posílám odkaz s nadějí, že to někdo otevře.


..cause one day, baby, we'll be old..

Jak začít..
zase to tu je..
dlouho se nepíše a pak ouha, je toho tak na tři stránky..

Může se člověk změnit?
Nevím. Ale.. člověk, který mi před vlastně rokem zničil bytí na pár měsíců, mi teď, o nějakou dobu později, píše, že mě má rád, nechce mě ztratit, píše mi na dobrou noc, že se mu stýská, že nemám žárlit, chce se se mnou vídat co nejčastěji..

Jakoby dokonce mám pocit, že jsem taková ta "jedinečná" pro něj. I když to je asi jen touha nebo nevím..
Jenze pak se dozvite, ze kdyz vam psal, ze jede pro segru, stavil se pri te prilezitosti u kamarádky, shlédli nějaký ten film a věci k tomu. (takže si z filmu pamatují první dvě minuty?)
Sbohem, důvěro. Díky T.. už zase.

S P. je to složité.. Je ze mě teď tak trošku cynik, ale to je jen momentálně. Jsem v režimu 'automat', jelikož mám za sebou pár pitomých dní přežitých pouze díky kofeinu (nikotin nemohu kvůli práci). Mám momentálně tři akce. Dvě z nich jsou založené na tom, jak vypadám. Což je celkem zvláštní, když víte, že jste kus masa, který má za úkol se usmívat a být milá. Je jedno, jestli ti je cokoliv. Nepiješ, nejíš, nedýcháš.. seš maso. Ale to jsem se dostala zase někam jinam..
jde o to, že jsem ve středu pracovala celý den, domů jsem přijela v hodinách nočních, ve čtvrtek jsem hned po škole do práce zase a vrátila se v hodinách raně ranních.. prostě jsem za posledních dní naspala tak dohromady 25 hodin.

Dnes jsem pracovala se slečnou, jež můj milý před jistou dobou chtěl.
Řekla mi dnes něco ve smyslu.. "P. je hodný, to jo.. Já kdybych chtěla, tak je to teď všechno jinak."

Děkuji, slečno krásné vlasy, rovné zuby, vystříbený vkus a spoustu prachů na účtě. JÁ VÍM.

a tak si teď sedím s vidinou rána a spoustu korektoru, abych zakryla kruhy způsobené tímto nočním polemizováním.. nenaděláš nic.

My only relief is to sleep.
When I'm sleeping,
I'm not sad,
I'm not angry,
I'm not lonely,

I'M NOTHING.