Červenec 2012

krávanovela

26. července 2012 v 0:19 Psaný exhibicionismus II.
momentálně se můj život odvíjí naprosto jednoduše.
Vstávám okolo desáté ranní. Tři hodinky se poflakuju a jdu spát. Probouzím se v sedm večer. Dvě hodiny procházím internet a čekám. Cca od deváté si píšu s T. a poslouchám novinky o té jeho vyvolené (jmenuje se stejne jako ja a ma stejnou barvu vlasu. hahaha?). Chodím spát v rozmezí od jedné hodiny ranní do tří hodin ranních.
e nejvíc mě třeba sere, když jde T. na akci a neodepisuje mi.
Jako třeba teď, když mi napíše:

Já: "chudak *jméno jedné slečny*! prej vyvolena.."
T: "Haha jednou prozříš:) "

a než ta doba nastane, budu dobrá a budu zamilovaně hledět a s láskou poslouchat Adama Levina a srovnavat jeho texty s mym milostnym zivotem. true story

marná

21. července 2012 v 18:56 Psaný exhibicionismus II.
Je to všechno na píču
nic mě nebaví
nic nemá smysl
všechno je trapný a marný
máma smějící se blbejm bratrovejm vtipum na mou osobu
děvka píšící "tomu mému"
tomáš balící španělky
záchvat blití po každym jídle
hnusný počasí
peníze
společnost
hnus
špína
nevychovanost
smrad
svět

..chci jen spát a na všechno srát
a radši se možná neprobudit

nepropadej naději

19. července 2012 v 23:20 Psaný exhibicionismus II.
Tak po dlouhých šesti dnech usedám znavená, čerstvě voňavá, čisťounká a bezdredá ke své zpovědnici.

Voda byla fajn.
Prvni tri dny krizovka jak svine, destik a slzicky. Pak uz to slo.
Ale hlavne!
Zasobu radosti do krve a zmatku do hlavy mi posilal pres sto kilometrovou vzdalenost T. S posledními řadky před mym odjezdem jsem se tise a temer s usmevem smirovala s tim, že moje zpravy skonci pod imaginarnim nanosem prachu, jakmile zhasne ma zelena tecka u profilovky. (ach, ten fejsbůk)
světě div se, ono NE !
kazdy vecer mi delal spolecnost milymi zpravami a starostmi o to, jak se mam a jestli mi je stale spatne a tak.
to se mi libilo
pak jsme se dostali k tomu, ze jsme se vsadili, s kolika slecnami si zacne v horecce sobotni noci.
a on se mi pozdeji sveril, ze s nikym nic
tak jsem se s notnou davkou sarkasmu za svymi slovy odvazila se zeptat na to, jestli za tim neni nejaka jeho vyvolena.
a on, ze asi jo. hm, to bude nějaká píča zas
dozvěděl se, že jsem do něj byla před rokem zamilovánek.
a ani se mi nevysmal.

trocha té naší konverzace pro autenticitu:
T: " :)) kdybys tenkrat tu smsku napsala srozumitelně;)"
M: "Tak se mi vysmejes jak debil:)"
.
.
.
T: "No dobře, dík za rozluštění..:) Ale možná si s tím nemusela tolik otálet)"
M: "Procpak?:)"
T: "Tak treba jsem si toho akorat pred tim nevsiml.."

vazne hochu? bylo to napadnejsi nez sanky v lete.

a tak uz nevim, co jsem to chtela predtim napsat...nevadi.


(..ano, i ja jsem clen 9gag armady!..)

Zděšena vlastní odvahou

13. července 2012 v 14:11 Psaný exhibicionismus II.
Tik. Tak. Tik. Tak.
Takhle asi odbíjejí hodiny v mé hlavě můj odjezd. Ještě nějaká hodinka a má maličkost bude sedět v autě cestou na vodu (a zase naposledy..). Je to debilní. Včera mi doktorka řekla, že jsem nemocná a že nikam jezdit nemám. Já jsem ale přesto řekla, že pojedu, protože tohle je tatkova jediná dovolená. Achich ouvej
a tak ted sedim a stejskam si. Tomasovi napsat nemuzu, spi a vcera se opil.
Muj mily zase psal k svatku jedny pice
(nejhorsi na tom je, ze vubec neni pica prave.)
Tyden. Tyden. Tyden mimo civilizaci s lidmi v kategorii 45+. achich ouvej2
plus muj mobil, ktery vydrzi bez nabiti tak 15 hodin. TAK URČITĚ
Jsem hold blbeček.