jak jsem se ponížila

19. listopadu 2011 v 23:42 |  Psaný exhibicionismus


Je to tím, že jsi tu, možná tím, že kdysi jsme byli..
Ty a já, my dva, dvě nahý těla…

Jenže Ty neslyšíš, jenže Ty neposloucháš..
Snad ani nevidíš, nebo spíš nechceš vidět..

Ahoj:)
Chtěla bych se za prvé všem moc omluvit - jsem špatná blogařka a ještě horší čtenář. Stává se mi to poslední dobou naprosto běžně: blog mi hlásí "Vaši oblíbení blogeři napsali:" kliknu, přečtu, pomyslím si o tom svoje, kliknu na křížek u záložky a jedem dál. Není to o tom, že by se mi článek nelíbil nebo mě nezaujal, jen prostě..nevim čim to je. Nemám chuť psát komentář, takže ho tam připadám třeba až o pár dní později. a to je ta omluva noo...čtu vás, jen jsem marná.
A má marnost přetrává. Nějak nemám sílu na dlouhý článek plný vtipu a tak, takže najíždím na starou dobrou taktiku:

Co je nového?
- s B. to vypadá nějak seriózně. V tomhle týdnu jsme se viděli snad každý den, kdy to bylo možné. Čeká na mě před školou, dá mi pusu, chytnem se za ruku a jdem spolu do jeho oblíbené kavárny. Včera na mě čekal po tanečních, protože bych musela jít sama pár stovek metrů na autobus v deset hodin večer a bůhvícobysemimohlostát, že ano. Chce napsat, že jsem v pořádku, když dorazím domů.
a z tohohle všeho...mi je fajn.
Já..no, musim vám sem napsat takovou vsuvku. Včera mě táta vezl do tanečních a bavili jsme se o vztazích. V jedné fázi toho rozhovoru táta mluvil o tom, jak se poznal s mámou (bylo to asi rok po docela pitomym rozvodu s ženskou, se kterou se oženil jen kvůli jejímu neplánovanému těhotenství) a říkal něco takového: "To já když jsem se poznal s mámou, říkal jsem si, že si s ní jen pohraju a po dvou letech jí dám adios. Budu takovejhle po tom všem, co jste my provedly.. To s mámou se mi to moc nepovedlo no." ..za prvé mi to vyvolalo úsměv po tváři, protože.. nikdy nevíte, kdy potkáte někoho, s kým budete mít tak neuvěřitelně krásné, chytré, vtipné, chápající, skromné dítě (jen jedno, bratr je kokot totiž). za druhé mě napadlo, že dělám úplně to samé. Víceméně kašlu na to, co mi B. píše. Jo, je to fajn, ale že bych se z toho měla zbláznit? spíš ne. A všechno je to kvůli zklamáním. Tady asi hraje svoji hlavní úlohu T. Přeci jen..no stačí si přečíst staré články, že ano. Zdá se mi, že s každým zklamáním víc a víc přemýšlím o tom, jestli mi ta 'bolest' za to všechno vůbec stojí.

- L. mi dnes napsal. A nějak jsme se dostali k otázce "co kluci?" Tak já jakože fajn a tak. on na to, jestli jsem s tím svým 'nejlepším'. vysvětlila jsem mu, že jsem hodila ručník do ringu a nějak jsme se bavili. Prostě to zkrátim: asi po půl hodině všemožného dohadování pochopil, že to byl on.. řekl, že je divný, že se se mnou vlastně bavil o sobě a že nevím, co má na to říct..a že jde spát.
:D:D
pardon, ale to je prostě dobrý. kdyby se tohle stalo někomu jinému, směju se mu :)

- po dlouhé době se mi stane to, že jdu třeba spát a připadám si skoro šťastná. Je to fajn. I když to trvá jen chvilku:)
 


Komentáře

1 clerexe clerexe | Web | 20. listopadu 2011 v 14:37 | Reagovat

taky se s kámošema dostáváme pořád  k otázce : co kluci? :DD
jinak dobrej článek :))

2 americanooo americanooo | Web | 22. listopadu 2011 v 20:03 | Reagovat

tak hlavne at vam to s B. pekne klape:P
neboj, taky se mi nekdy stava to co tobe (s blogy:D)
takze pohodys.
a L.?:D vtipek:D chudak ale:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama